"Dobré víno je dobrý přítel,
když s ním dovedeme zacházet"
William Shakespeare
Víno je nápoj nesmírně bohatý na chutě, vůně a barvy. Degustace vín se týká
tří smyslů: zrak, čich a chuť. I když básníci tvrdí, že na své si přijde i
sluch, protože vynikající víno po svlažení rtů promluví a osloví svého
konzumenta.
Zraková zkouška
umožňuje zhodnotit vzhled vína, barvu, čirost, lesk, hustotu, průzračnost a
čistotu.
Zrakem se hodnotí:
Čistota vína
víno můžeme hodnotit jako krystalicky čisté, jiskrné, průhledné, matné,
mdlé, opalizující, nejasné, zakalené
Hloubka a intenzita barvy
bílých vín je to vodově bílá, bledá, střední, sytá a odstín zelenkavý,
citrónový, slámový, zlatý, jantarový, načervenalý, hnědý
červených vín je to fialový, cihlový či třešňový odstín červené
u růžových vín je to meruňkový, šedorůžový, pomerančově růžový, bledě červený,
třešňový, jahodový, lososový oranžový odstín
Vazkost
perlivé, vodové, normální, vazké olejové
Čichová zkouška
spočívá v zachycení a rozlišení vůní vína, jeho aroma a buketu.
Čichem se hodnotí:
Vůně nám dává signál o kondici vína - zdravé, čisté, nečisté, nemocné.
Hodnotíme všeobecný dojem - neutrální, čistý, atraktivní, vynikající. Sledujeme
intenzitu vůně - slabou, střední, výraznou. Z vůně také poznáme, v jakém stadiu
vývoje víno je - mladé, hroznové, se zralým buketem, unavené, staré (se
stařinkou) , naoxidované, zoctovatělé.
Vůně květinové
voní po akátu, fialce, heřmánku, hlohu, hyacintu, chryzantémě, ibišku,
jabloni, jalovci, jasmínu, květu pomeranče, lílii, lípě, magnolii, mandlovníku,
pelargonii, pivoňce, růži, šípku, vrbě, vřesu, zvonečku
Vůně po koření
připomínají anýz, bazalku, cibuli, černé koření, česnek, fenykl, kopr,
levanduli, majoránku, muškátový oříšek, oregano, provensálské byliny, skořici,
tymián, vanilku nebo zázvor
Vůně ovocné
po hroznech, ananasu, avokádu, banánu, borůvce, broskvi, citronu, černém
rybízu, hrozinkách, grapefruitu, jablku, jahodách, malinách, melounu, meruňkách,
papáji, pomerančích, švestkách, třešních či višních
Vůně rostlinné
jako rozkvetlá jarní louka, čerstvé či zapařené seno, čerstvě posečená
tráva, kopřivy, révové listy, zelený čaj, káva nebo tabák
Vůně zemité
připomínají artyčoky, beton, houby, humus, plíseň, sklep, spálenou gumu,
kůži
Vůně chemické
asfalt, bakelit, benzin, celulózu, fenol, guma, chlór, jód, kanál, nafta,
olej, plastik a síra
Vůně živočišné
pach čerstvého masa, kočičí moči, mokrého psa, myšiny, zapařené srsti,
zvěřiny
Vůně dřevin
akátová, borová, cedrová, dubové kůry, pryskyřičná, santalového dřeva,
vanilky
Z vína mohou být cítit také kvasnice, kyselina máselná, zkažené mléko nebo taky
karamel, med, čerstvá čokoláda, melasa či dokonce sójová omáčka
Chuťová zkouška
zapojí do hry chuťové pohárky na jazyku, které umožňují rozlišovat čtyři
základní chutě - sladkou, slanou, kyselou a hořkou. Jejich vzájemnou kombinací
dokážeme rozlišit obrovskou šálu chuťových vjemů. V ústech také vnímáme trpkost,
plnost, pružnost, pěnivost, perlivost, chlad, teplo atd.
Chutí se hodnotí:
Sladkost
víno je suché, polosuché, polosladké, sladké, velmi sladké
Kyseliny
fádní, nízké, vyvážené, osvěžující, živé, rázné, ostré, kyselé, trpké
Tělo
hubené, tenké, lehké, střední, plné, opulentní, těžké
Alkohol
lehký, dostatečný, velkolepý, opojný, ohnivý
Intenzita
slabá, střední výrazná
Doznívání
krátké, přijatelné, dlouhé, nebere konce
Zralost
mladé víno, nezralé, na vrcholu, za vrcholem, přezrálé
Víno může být v chuti i vůni slabé, svěží a hebké, půvabné, vyvážené, elegantní,
plné či kulaté
Podávání vína:
Víno podáváme v optimální teplotě. Vína šumivá, dezertní a lehká bílá mají
mít mezi 5 až